Chvála ČARO-DĚJEK
Stíny s Katy, pupeční šňůra s Petrou, pánevní dno s Renatou, prsa s Ivetou, tekuté klouby se Zunou, vůně s Kateřinou, celé tělo s Věrkou..
Když na to tak koukám, vypadá to trošku jako luxusní menu. "A ještě jemně perlivou vodu, prosím, ať mi při tom vyprávění nevyschne v krku".
A vězte, že takové menu existuje, dopřála jsem si ho v období od září 2020 do listopadu 2021. Vlastně z velké části v temných časech naší země. Nebo možná právě kvůli temným časům? Abych je lépe ustála? Těžko říct.
Jako první si mě zavolaly Stíny. A rovnou na Žítkovou. Ha-ha. Asi proto, abych je konečně uviděla, a mohla jim s odvahou čelit. Věřte, že na takovém místě jsou k vidění velmi ostře. Žádná retuš. Velmi přehledný obraz a čistý zvuk. I s titulky, když bylo třeba. Filmovým žargonem pojmenováno - thriller s prvky crazy komedie.
Další nečekaně intenzívní setkání na menu bylo přestřižení pupeční šňůry s dospívajícím synem. Ta fyzická šňůra už byla samozřejmě dávno přestižena, ale ta emoční, energetická a neviditelná na to teprve čekala. Nešlo to zlehka. Bolelo to. Pořád to dobolívá. Propuštění syna je zatraceně nelehká, ale pevně věřím, že prospěšná práce.
Stíny a pupeční šňůra byly tak mocné, že jsem si musela trochu oddechnout. Ale ne na moc dlouho. "Něco už jsi odpracovala, hlavně nezlenivět, takže pokračujeme v krasojízdě", řekl Ve-smír.
Takže pánevní dno? Kdo by to byl řekl? To vypadá celkem nevinně, ne? A kromě toho to bude v Praze, na Kampě, kde to miluju. Je to moje rodné a silové místo. Prostě romantika. Nó, myslím, že by vlastně i tento bod na menu vydal na samostatný příspěvek. K romantice jsem se během víkendu nestihla nějak dobrat. Zato jsem padla až na samotné dno své pánve, abych tam našla dobře usazené křivdy.
"Pánevní dno jen jeden víkend? To bude málo", říká Ves-mír. "Přihoď si k tomu ještě prsa". Jsem v zásadě poslušná, i když už míň než dřív. I tenhle víkend pro mě měl mnohá naléhavá zjištění a intenzívní setkání. Hlavně sama se sebou. "Práce pokračuje, integruj". Takže integruju, tedy snažím se o to J.
Střih. Nádechy a výdechy. Jemné pohyby. Hledání kontaktu s vlastními koleny a lokty. Měkkost, ladnost. Pohled obrácený dovnitř těla, kde probíhá neustálá komunikace, které si člověk normálně nevšimne. Krásná hudba. Taneční víkend "Tekuté klouby". Odměna za všechny předchozí kartáče. Asi proto, aby byl ten temný hlubinný listopad trochu lehčí.
Jako třešnička na dortu bylo setkání s vykuřovadly a očistnými vůněmi a radami, jak se očistit, jak ochránit nebo povzbudit, vlastně, jak se udržet v dobrých vibracích. A do toho probleskuje světelný paprsek každotýdenního online tance pro home office. Skvělá vzpruha pro tělo i ducha uprostřed týdne.
A o čem a proč, že to všechno píšu? No právě během víkendu plynutí s mými tekutými klouby mě zalila vlna vděčnosti, za všechny ty čaro-dějky, které mi tuhle jízdu zprostředkovaly. Které dělají všechny tyhle víkendy, setkání, živé i online akce, pomáhají přitlačit na kartáč, když je třeba, uklidní laskavým slovem a věnují tomu všemu svojí péči a lásku. Týjo! Ženy! Jste všechny absolutně boží! Jsem vděčná, že jste rozpoznaly vaše čaro-dějné schopnosti, rozvinuly je a daly do služby ostatním. Prosím, neustávejte. Pomáhejte nám i dál čeřit vodu temnot a odhazovat závaží.
Kateřina Venuše
Jo a pokud vás zajímá, které čaro-ženy tohle všechno umí, uvádím níže (kliknutím na jméno se dostanete na jejich stránky):